Příběh: Pokračování klepání

14. srpna 2016 v 12:06 | McAdéla

Příběh

Pokračování klepání.
Seděli jsme na posteli a povídali jsme si. Ale najednou jsem se zetala Petra:" Petře ani si mi neřekl jak se ti stali ty jizvy?. Petr:"dobře ale slib mi že nebudeš smutná. Já: Slibuji.
Byl jsem ještě chvilku v tom sklepě cítil jsem zlou přítomnost duchů kteří měli velkou enrgii kterou jsem v životě ducha ještě necítil. Šel jsem po schodech otevřel jsem dveře. Ty dveře vedli do jiného světa. Okolo mě bylo světlo a pak byla najednou tma. Objevil jsem se na vaší chodbě, seděl jsem na židli připotali mě k ní. temný osobi ke mě přišli a říkali že chtějí Lucky život já jsem řekl že ne že jim to nedovolím.. ale přišla velká rána do hlavi. Probudil jsem se v Lucky pokoji a viděl jsem jak Lucka leží na posteli nejspíš spala. Seděl jsem na židli a cítil jsem přitomnost jiných duchů. Otočil jsem se a za mnou stáli 10 poltrgistů, věděl jsem že je nemůžu porazit. "Petře co se dělo dál?" Petr:" Poslouchej". Rychle jsem běžel k Lucině posteli a pokoušel jsem si jí vzbudit ale já jsem se otočil poltrgistům záda a ty mě pořezali a od toho mám ty jizvy. Chvilku jsem s nima bojoval ale řízli mě ještě do nohy ale už to není ani poznat. Spadnul jsem na postel myslel jsem že zemřu a myslel jsem nejvíc na Tebe. Myslel jsem na Tebe protože jsem si řekl jak jsem Tě od první chvíle viděl že když budu umírat chci myslet na Tebe aby jsem měl vzpomínky na Tebe, než zemřu, nevěděl jsem jestli Tě ještě uvidím.
Hned jsem měla slzi v očích .. a začal jsem jsem říkat: Děkuji Petře jsi oddvážný že jsi chránil život mý sestřenice moc se toho vážím.. co se dělo dál?"
Petr: Viděl jsem světlo. myslel jsem si že umírám... ale neumíral jsem. Viděl jsem jak se z nebes vznášejí anděli a vypukl boj mezi anděli a poltrgisti. Utíkal jsem aby jsem našel Tebe jeden Anděl jménem Lorraine mi řekl že se o tvou sestřnici postaráme že se jí nic nestane. Jen jsem příkívl a běžel jsem hledat Tebe. Slyšel jsem Tvůj hlas jak mě přivoláváš a už to bylo snadní se k Tobě dostat a teď jsem tady.
Chvilku jsem mlčela. "Petře co se děje teď s Luckou?" zeptala jsem se. Petr:" Hned se můžeš zeptat". "Ale koho?" Zeptala jsem se. Petr:" Přines zrcádko". Okamžitě jsem běžela pro zrcádko do koupelny. "Petře co teď?". Petr:"Podívej se do něj". V zrcádku jsem viděla paní která vypadala jako Anděl stála za mnou v bílích šatech který jí šahali až ke kotníkám na zádech měla bílá křídla. Vlasy měla hnědý a měla je zakroucený.

Petr:"Jmenuje se Lorraine". "Ahoj Adélo, Tvoje sestřenice Lucka je v pořádku, ještě mě uvidíte". Řekla průzračním hlasem Lorraine.
"Adélo jsme zpět" slyšela jsem maminy hlas. Já:" Jsem nečekala že přijedete tak brzo". Slyšela jsem dupání po schodech. "Copak děláš?" Já:"Nic". Mamina:"Bezva půjdeš se mnou nakoupit?". Zakřičela radostně:"Joo". "Petře půjdeš s náma?" Petr:"Rád, bude legrace".
 Co se bude díl dál? Kdo je doopravdy Lorraine? Odešli poltregistové? Uvidíte v příštím díle!! :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama